sobota 21. května 2016

HU: První roky: Turnaj na Gorlanu | A tak to všechno začalo

Originální název: The Tournament at Gorlan
Díl: 1. (v sérii Hraničářův učeň - První roky) 
Autor: John Flanagan 
Nakladatelství: Egmont
Rok: 2016, vydání originálu 2015 
Žánr: sci-fi a fantasy
Počet stran: 372
Prostředí: Araluen 
Úryvek: k přečtení zde 
Anotace: Zrádný baron Morgarath shromažďuje pod svým praporcem další šlechtice hladové po moci. Král Osvald chřadne a princ Duncan – dá-li se věřit zvěstem – pustoší sever země. Halt a Crowley se vydávají prince hledat, aby ho požádali o pomoc a pak mohli obnovit oslabený hraničářský sbor. Kdysi loajální hraničáři jsou roztroušeni po celém království. Podaří se je opět spojit k boji za svou zemi? Dva mladí muži musejí připravit své plány dříve, než začne každoroční turnaj na hradě Gorlanu, protože tentokrát bude v sázce mnohem víc než jen to, kdo se stane vítězem. Pokud si Morgarath prosadí svou, dojde na souboj o život – a o počátek nové vlády.
(oficiální anotace)

John Flanagan, král dobrodružné a fantasy literatury pro mládež, se i po zakončení světově proslulé série Hraničářův učeň nechce světa, který vytvořil, jen tak lehce vzdát, a právě proto se rozhodl, že je ten pravý čas čtenářům dopřát dlouho čekávaný prolog. Kdo byli Crowley s Haltem před tím, než se stali hrdiny? Co měl původně Morgarath za lubem a kde přišel k děsivým wargalům? A jak to všechno vlastně vůbec začalo?

Dlouho předtím, než se z nich stanou hrdinové, jsou Crowley mladým hraničářem a Halt uprchlíkem ze země za mořem… 

Děj Turnaje na Gorlanu pozvolna navazuje na povídku Hiberňan z jedenáctého dílu Hraničářova učně pod názvem Ztracené příběhy, a proto také čtenáře vrhá přímo do centra dění a nechodí nikterak dlouho okolo horké kaše. 

Příběh je poměrně jednoduchý a vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o prolog, částečně také předvídatelný. Nabírá pozvolné tempo, přitom se ale nikde přílišně nezdržuje a co je důležité - graduje. Obrovskou výhodou všech knih z dílny Johna Flanagana je jejich neuvěřitelná čtivost, takže čtenář, přestože má poměrně dobrou představu o tom, jak celá kniha dopadne, doslova hltá jednu stranu za druhou.
Jak má autor ve zvyku, zápletka je podobně jako děj poměrně jednoduchá a s několika odbočkami, které do sebe postupem času zapadají a vzájemně se doplňují. Příběh ale i tak nabízí velké množství akce, napětí, intrik, nespočet soubojů i bitev všech možných druhů a potom samozřejmě legendární hlášky. John je totiž doslova mistrem ve svém oboru a vtipnými výroky dokáže zdánlivě pochmurné úseky osvěžit a dodat jim na lehkosti, ale i rychlejším spádu.

"Jsem Norris, bývalý hraničář z Holsworthského léna. Doslechl jsem se o skupince dalších hraničářů, jako jsem já. Že prý nabírají členy, aby se mohli postavit baronovi Morgarathovi z Gorlanského léna. Myslel jsem si, že byste to mohli být vy."
"Taky že jsme," řekl Crowley a usmál se na uvítanou. Při Norrisových dalších slovech se však jeho úsměv rozplynul.
"Jak říkám, myslel jsem si, že byste to mohli být vy - dokud jsem neslyšel ty totální voloviny, o kterých jste se právě bavili."
(str. 169)

zdroj obrázku
Co musím ale na tomto díle vyzdvihnout především, je možnost ještě důkladněji poznat staré známé postavy a podívat se na ně pod jiným úhlem, stejně tak ale autor čtenářům přichystal salvu zcela nových a přinejmenším zajímavých charakterů.
Hlavní dvojici hrdinů, Halta a Crowleyho, hraničáře a budoucí vůdce, snad ani nemusím představovat. Co se Halta týče, u něho vás snad už ani nemůže nic překvapit, ale já osobně jsem si díky této knize vybudovala nový hluboký vztah ke Crowleymu, kterého jsem dříve vnímala pouze jako krajně vedlejší postavu. Nesmím ale zapomínat ani na prince Duncana nebo krále Osvalda, stejně jako mistra hraničáře Pritcharda, kterého jsme dosud znali jenom z vyprávění a potom samozřejmě hlavního padoucha, zákeřného barona Morgaratha. Co se týče postav nových, ani v tomto ohledu nejsem zklamaná - okolo deseti hraničářů totiž nikoho nenechá v klidu spát.

John Flanagan patří bezpochyby mezi mé nejoblíbenější autory, a to už proto, že mě kdysi jeho knihy přivedly ke čtení. John má velice poutavý styl psaní, nabízí čtenářům velkou porci akce a napětí i rozmanité souboje a hlavně pak neobyčejné postavy se smyslem pro humor a vtipem, který nikoho nenechá vlažným.

První knihu z prologové série První roky pod názvem Turnaj v Gorlanu si mohu jedině vychvalovat. John Flanagan opět předvedl, že je mistrem svého řemesla a nabídl čtenářům čtivý příběh, díky němuž jsme dostali možnost seznámit se ze zcela nového úhlu pohledu se starými známými, stejně jako i novými, postavami. Co se týče grafické stránky, Jan Patrik Krásný opět odvedl skvělou práci.


90%

Hraničářův učeň je pro mou osobu srdcová záležitost, proto nemohu hodnotit jinak než kladně a knihu vám určitě doporučuji.


13 komentářů:

  1. Hraničářova učně jsem četla, ale dostala jsem se jen k pátému dílu a pak už jsem sérii nikdy nedočetla, bohužel. Pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je podle mě hrozná škoda - já tuhle sérii zbožňuju, i přestože už tak úplně nepatřím do věkové kategorie, pro níž je psána a tohle čtení vážně stojí za to :)

      Vymazat
  2. Tentokrát číst recenzi nebudu, protože mám knihu zrovna rozečtenou :D Ale potěšilo mě tvé hodnocení 90% :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom případě přeji pěkné počtení :)

      Vymazat
  3. Jé Hraničářův učeň :) Četla jsem jen první dva díly, ale z obou jsem byla nadšená :) Připomněla jsi mi, že bych se mohla pustit do dalších :) Moc pěkná recenze :) Hezký večer :)

    OdpovědětVymazat
  4. Myslím, že zrovna Hraničářova učně mám na svém to read listu. Tenhle žánr skoro vůbec nečtu, ale pořád si říkám, že bych si z něj něco měla přečíst. A tak mám na seznamu Pána prstenů, Zaklínače, Hraničářova učně a třeba Hru o trůny, což teď poslouchám první díl. Je to trochu nezvyk, ale vím, že budu mít ze sebe radost, když budu v tomhle žánru trochu zorientovaná. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám tenhle žánr asi nejraději ze všech. Pokud s ním chceš začít takovou nenásilnou cestou, Hraničářův učeň je k tomu podle mého jako dělaný :)

      Vymazat
  5. Pěkný článek. Už dlouho přemýšlím o koupi Hraničářova učně. Právě teď čtu Eldesta, je příběh podobný? Slyšel jsem, že je tam hodně dobrodružna, což jsem pochopil i z tvé recenze, ale pořád jsem nerozhodný. Mám rád dobrodružné knihy, ale za to nemám rád např.: fantasmagorické knihy jako Persy Jackson atd. Vím, že pro někoho je Persy Jackson, mě ale moc neoslovil. Mám očekávat nějaké hodně nadpřirozené jevy ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za pochvalu.
      Eldest jsem četla před několika lety, takže si ho už moc nepamatuju, ale ve zkratce - ne, Hraničář je úplně jiný šálek kávy. Série Dračích jezdců si zakládá na nadpřirozenu jako takovém tzn. draci, elfové a tak dále, zatímco Hraničář je podle mého poměrně realistický a za celou sérii se setkáš prakticky jen s jedním nebo dvěma nadpřirozenými prvky, jinak se vše vždycky nějak vysvětlí racionálním způsobem. Takže ne, podle mě se nejedná o žádnou fantasmagorii a to mi právě vyhovuje :)

      Vymazat
  6. Kolem této série už nějaký čas kroužím, zatím mě ale tak úplně nepřesvědčila, že to bude to pravé. asi to nechám ještě trochu odležet a uvidíme. Přece jen mám možná raději ty fantasmagorie :D Recenze je každopádně pěkná.
    Kateřina
    trojtecka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Naprosto jsem si první sérii Hraničářova učně zamilovala, až tak, že to celé chci číst znovu! :) Ale netušila jsem, že je i další, navazující série :) Určitě po ní mrknu :)

    Zápisník spisovatelky

    OdpovědětVymazat
  8. Hraničářového učně jsem dřív četla a jsou to skvělé knížky! :)

    OdpovědětVymazat
  9. Turnaj na Gorlanu je hodně super! Nevíte někdo podobný typ knih jako HU? Samozřejmě Bratrstvo jsem četl také.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, nezapomeňte za sebou nechat stopu v podobě odkazu na blog a přidat se k mým pravidelným čtenářům, aby vám nic nového na blogu neuniklo. Hezký zbytek dne přeji! ♥

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...