sobota 1. dubna 2017

V mlze

Březen, březen, za kamna vlezem... nebo taky ne. Jako obvykle byl tenhle měsíc nacucaný viskózními zážitky, vtipnými momenty a k uzoufání hodnými emocionálně našťavenými okamžiky. Nikoho příliš  nezajímá, které z nich zrovna preferujeme a čemu bychom se naopak nejraději vyhnuli, život nám je naservíruje prostě a jednoduše všechny. Ale i když je to k šílenství, nejraději bych si rvala vlasy, strhala ze sebe kůži a vymlátila kosti z těla, faktem je, že tím nejdůležitější jsou přece světlé chvilky, šťastné náhody, nehody a setkání. Protože ty špatné? Na ty se nikdo neptá.

LINDSEY STIRLING
Jak už jste mohli zjistit, prvního března jsem spolu s kamarádkou vyrazila na pražský koncert multitalentované houslistky Lindsey Stirling. Byla jsem neuvěřitelně natěšená a vynervovaná zároveň, poprvé jsem totiž měla hlavní slovo já vážně a jako jediná jsem budovu a prostředí tak nějak znala. Když jsme pak zkejsli ve frontě přes dva rohy a zdálo se, že budeme nakonec stát do čtverce, už jsem si začínala říkat, že to celé bude nejspíš katastrofa. Jak se ale ukázalo, měli jsme obrovské štěstí, protože na rozdíl od rockových koncertů, na které jsem zvyklá, většina lidí, co přišla před námi, se namačkala na balkóny a pod pódiem bylo relativně volno.
Všechno podstatné jsem už psala v reportáži. Co k tomu ještě dodat? Byla to jednoznačně bombastická, do detailů vyladěná a do konce života nezapomenutelná show!

STUDENTSKÝ ŽIVOT OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÝ
Oči studenta se na svět dívají pozoruhodným způsobem; jednou tak a podruhé zase onak. Máme své krušné chvilky, temné stíny, ale stíháme zachytit i záblesky světla v mlze. A i když se může na první i druhý pohled zdát, že jsme uzavřeni v cele bez oken, v neprostupném vakuu, a přestože si to sami občas taky myslíme, takový náš život není. A pravdou je, že i když nás ta škola dennodenně sere, vlastně do ní chodíme rádi - aspoň kvůli té hrstce lidí, která se tam vláčí ze stejného důvodu.

Právě s touto vybranou trojčlennou společností jsem v březnu mimo jiné zavítala i do čajovny, což je s podivem, že se nám to vůbec povedlo, vzhledem ke všemu, co tomu předcházelo. Dali jsme si čaj Rize, já po dlouhém rozhodování ochutnala Sahlab a okoštovala vodní dýmku. Bylo to neuvěřitelně pohodové odpoledne - takové to z mála, které vás přesvědčí, že to všechno, co vám leze na nervy, za to vlastně stojí.
Přesto jsem se ale nijak nezlobila, když konečně přišly jarní prázdniny, které jak jinak utekly snad ještě rychleji než voda. Sedmého března jsme s rodinkou vyjeli na celodenní výlet a nákupy do PlusCity v Linzi, dali jsme si oběd u Nordsee i zmrzlinu. Devátého a desátého, abychom toho neměli málo, jsme se rozhodli dohnat resty a šli jsme opět na rodinný oběd hmm, kachnička s červeným zelím, to já můžu a projít město, i když tentokrát už jen u nás. A zbytek dní? Ten se nějak vypařil. Těžko říct, co se o to přesně zasloužilo. Ani bych neřekla, že bych poslední dobou moc četla nebo že by mě něco extra chytlo, louskám spíš mangy a to je vzato kolem a kolem nenáročné čtení. Hodně jsem se ale pohroužila do anime Bungou Stray Dogs, které mi ze začátku připadalo naprosto stupidní, ale nakonec jsem se od něj nemohla odtrhnout. Jak jednou řekla jakási má známá: Je to závislost. Jakmile do toho jednou spadneš, není cesty zpět. Jo, to je fakt.


Včera a předevčírem jsem po dlouhé době potkala Z. Když říkám po dlouhé době, myslím tím skutečně po dlouhé době - v řádu měsíců, vlastně skoro let. Troufla bych si tvrdit, že už jsem se s tím vším tak nějak srovnala, ale... i když mě to možná troch hryže, nakonec jsem ráda, že jsme se oba dva svorně ignorovali. Nevím, co by se stalo, kdyby ne - asi bych toho člověka musela uškrtit.

Z TŘÍDNÍ KRONIKY
Učitelka chemie: "Kam se obrátíš, když je řeka podezřele modrá?"
Hodina českého jazyka: "Jaký je rozdíl mezi ženu a ženu?"
"Ženu, no, ženu svoji ženu."
"Řekli mi ožeň se, tak jsem se ohnal." 
"Ještě někdo?"
"John Wiclyffe."
"Ale ten ne, ten je od pryč."
Němčinářka těsně po prázdninách: "Jsem přišla do školy a úplně je mi špatně."
Zeměpis: "Zkus vybrat největší města z každého světadílu."
"Ale vy jste mi dala mapu vesmíru!"
A biologář to zabil: "Jestli jste si nevšimli, mám větší klacek, než jsem míval a mám nutkání vyzkoušet ho v akci."
Na jeho obhajobu, nemyslete si, že je to úchyl - i když to tak občas vypadá - mluvil o dřevěné tyči.
Bonus na závěr: "Dcero, neser."

ZE SNĚHU DO JARA
Po prázdninách jsem si odchodila týden školy a hned nato vyrazila do italských Alp na naše obligátní lyžarské místečko. Co se pamatuju, asi jsem za celý svůj život nebyla na dovolené lyžovat někde jinde. Livigno, kouzelné horské městečko, v létě stejně jako v zimě. Miluju to tam.
Počasí nevypadalo zrovna věhlasně, v den příjezdu sněžo-pršelo a celý další den na vrcholcích sněžilo a ve městě poprchávalo. Další dva dny bylo ale nádherně, slunce pražila jako blázen a jeden by bezmála dostal úpal. A ten sníh! Naprostá paráda. Následující dva dny se opět znatelně zatáhlo, ochladilo se a přišla i sem tam nějaká přeháňka, místy poněkud nepříjemná, ale svahy - a vlastně nejen svahy, freeride jsem si po letošku neuvěřitelně zamilovala - byly super, protože všichni ostatní lyžaři byli buďto unavení z boulí, na něž většinou nejsou zvyklí, anebo se jim jednoduše do toho nečasu nechtělo. Závěrečný den se s námi rozloučil s úsměvem a se sluncem a povím vám, že už dlouho se mi zpátky domů tak moc nechtělo.

Ubytováni jsme byli v našem osvědčeném rodinném hotýlku, tentokrát ale poprvé od konstrukce. Ze začátku to byl lehce nezvyk, ale... člověk tomu všemu rychle přijde na chuť.


Cesta zpět do vlasti byla vesměs krátká, navíc jsme si ji zpestřili zastávkou v Salzburgu a to konkrétně v Red Bull hangáru. A samozřejmě oběd, bez toho bychom se taky neobešli.


Jak to jen říct, no, znáte mě - samozřejmě bych to nebyla já, kdyby si něco málo nepřivezla domů na památku. Tentokrát pak víceúčelový nákrčník a novou kabelku.

L I K E  a  B O S S


NOVÉ, NOVÉ, NEJNOVĚJŠÍ


A tady máme Linz a s ním i novinky tohoto měsíce!
PS: Nemyslete si o mně, že bych byla bůhvíjak zámožná - 90% pochází z Primarku, kde seženete tričko za 60 Kč.










NA VLNÁCH
Na nové hudební přírůstky do mé sbírky byl březen poměrně bohatý. Krom toho se také objevilo hned několik novinek. V první řadě video k Back From The Dead od Skillet - paráda - a nová píseň od Linkin Park s názvem Battle Symphony, která už ovšem taková paráda rozhodně není. Upřímně? Pustila jsem si ji asi dvakrát a musela jsem to vypnout.

UNLIKE PLUTO ft. MIKE TAYLOR - Everything Black
HOLLYWOOD UNDEAD - Pigskin
CASH CASH - I Like It Loud
NEW MEDICIBE - Rich Kids
BEYOND THE BLACK - Dies Irae
OUR LAST NIGHT ft. LIVING IN FICTION - Heavy (LP cover)
DEAD BY APRIL - Warrior
PAPA ROACH - Help
ALL TIME LAW - Last Young Renegade

SCREEN MODE - Reason Living (Bungou Stray Dogs OP2)
HAKUOUKI REIMEROKU - OP 2 Song

LINDSEY STIRLING - Boulevard of Broken Dreams (GD cover)
HIDDEN CITIZENS - Somebody's Watching Me
EFISIO CROSS - A Sacrifice To Save You
ROBERT SLUMP - Humanoid Heroes
MARGARET - Cool Me Down
ADAM LAMBERT - Runnin
THE VERONICAS - Lolita
ALAN WALKER - Scared
MADONNA - Revolver
TEZATALKS - STFD
KWABS - Walk

Co říct závěrem? Tohle všechno na mě může vrhat a taky vrhá určitý stín, nejasnou představu o tom, jaká jsem. Podobně jako nespočet dalších iluzí okolo nás, jež poukazují na to, jak jsme každý jedinečný. Ale ve skutečnosti jsme docela stejní. A každý máme stejný cíl: najít své svá světla v mlze.

Co vy a váš březen?
Už jste si dneska na Apríla z někoho vystřelili?

8 komentářů:

  1. Vaše třída je nějaký výrobce skvělých hlášek, ne? U nás pořád padají takové perličky :)
    A moc se mi líbí tvé nákupy, hned jsem dostala chuť obrazit také pár obchodů :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám občas taky takový pocit. Náš ústav zkrátka navštěvují samé zvláštní a speciální případy, jinak si to vysvětlit snad ani neumím - ale ono to občas není na škodu :)

      Vymazat
  2. Na Apríla jsem si bohužel z nikoho nevystřelila, myslím, že kdybych mámě oznámila, že jsem těhotná, nevěřila by mi. :D
    Škola je, přesně jak píšeš, občas fakt děs a hrůza, ale vlastně by člověk bez ní byl strašně izolovaný jak od lidí, tak od informací. A obojí je občas fajn. :)
    Jinak, Lindsey Stirling musela být fakt super a ty hlášky učitelů.. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě se to taky nepovedlo.
      Věčná pravda - i když vysvětluj mi to, když je zrovna krizové období :D
      Byla jednoduše úžasná. Na ty hlášky jsem hrozně pyšná, myslím, že jednou jako babička v důchodu se budu tak smát, až se se mnou převrátí houpací křeslo :)

      Vymazat
  3. Páni, ty máš tieto mesačné zhrnutia vždy také nabité :D Ja si už vôbec nepamätám, čo ma v marci postrehlo, moja pamäť akosi začína haprovať
    -_- :D
    Fakt skvelý článok, aj som sa pobavila pri tých hláškach, no celkovo sa veľmi dobre čítal ;) Skvelé fotky, i zážitky...maj sa krásne a teším sa nové články♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stejný problém jsem měla ještě před časem taky - a pak mi došlo,jaká obrovská škoda to je. Od té doby si to průběžně zapisuju a jednou za měsíc dávám všechno dohromady. A proč? Protože proč ne! :)
      Moc díky, taky se měj krásně :)

      Vymazat
  4. Úlovky máš pěkné, zvlášť ta onesie je super :3 A na koncertě Lindsey jsem byla při její minulé návštěvě a nemůžu se vynachválit - bylo to skvělé :)
    Marky (Books are my life...)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, taky si ho nemůžu vynachválit - až půjde do pračky, bude to nadělení :)

      Vymazat

Děkuji za komentář, nezapomeňte za sebou nechat stopu v podobě odkazu na blog a přidat se k mým pravidelným čtenářům, aby vám nic nového na blogu neuniklo. Hezký zbytek dne přeji! ♥

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...