PRAVDY vs. FÁMY aneb můj život s rovnátky

Jak jistě víte, rovnátka už dávno nepatří mezi kuriozity, naopak v dnešní době na ně narazíte takřka za každým rohem. Lidé je nevnímají pouze jako zdravotní pomůcku, ale častokrát se dají pojmout také jako módní doplněk. Jak už to tak bývá, čím rozšířenější něco je, tím více humbuku se kolem toho nadělá. Ovšem paradoxně právě v tomto případě se informace mezi lidmi šíří jen pomálu, navíc ne vždy se dá spolehlivě určit, co z toho jsou pravdy a co jenom fámy. Když se tedy jednoho dne probudíte a zjistíte, že máte pusu plnou drátů, možná se nebudete stačit divit.


V záležitostech týkajících se věcí podobného rázu, jako jsou rovnátka, se na teoretické informace nehraje. Je sice hezké, že vám zubař navykládá a naslibuje modré z nebe, ale osobní zkušenosti mluví jasně: nebuďte sluníčkáři. Když doktor říká den bolestí, myslí týden. Když tvrdí, že krom samotného aparátu budete průběžně platit už jen drobné poplatky, není to pravda. A naopak - pokud se vám snaží vecpat do hlavy, že nesmíte nic normálního jíst, je to lež jako věž.
Čemu tedy věřit? Co z toho, co se povídá, je pravda a co jen výmysl? A je to, že vám rovnátka srovnají zuby do latě, jejich jediná výhoda?


Vždyť je to všechno jenom o parádě. Děláš, jako kdyby tě to mělo bolet!
Docela nedávno bych se tvářila úplně stejně. Když jsem dorazila k zubaři, který mi ještě před samotným nasazením aparátu dal mezi zuby gumičky kvůli mezerám, do nichž se rovnátka uchytí, upřímně řečeno by mě ani ve snu nenapadlo, co bude následovat. Ze začátku to bylo jako mít mezi zuby jídlo, které nemůžete vyndat. Po pár hodinách se zuby začaly roztahovat. Ten pocit byl nepříjemný, asi jako když vás něco svědí na místě, kde se nemůžete poškrábat. Večer teprve začalo peklo. Bolelo mě celé patro, v jednom případě jsem dokonce byla z toho všeho už tak vyčerpaná, že na mě možná lezla i teplota a musela jsem si vzít prášky. Následující čtyři dny jsem nebyla schopná pozřít nic jiného než kaše a jogurty.
Zhruba po týdnu se všechno zlepšilo - přesně ve chvíli, kdy mi měli nasadit gumičky na druhé patro a celý cyklus se opakoval. Podobně to bylo i po samotném nasazování aparátu. Tady se už ale názory liší. Někoho, jako kupříkladu mě, bolely zuby stejně jako u gumiček, jiného naopak vůbec. Jakmile už jednou máte rovnátka nasazená, zdánlivě se věci zlepší. Zuby bolí jen občas a po utažení rovnátek. Horší je to ale pak se sedřenými stěnami dutiny ústní, všemožnými boláky od drátků a rozpraskaných rtů. Toho se bohužel už nezbavíte. Může vám pomoci snad jenom vosk.

Nosit rovnátka nebolí - FÁMA ✘

To se ti to do té pusy všechno vejde?
Tato reakce je naprosto přirozená, když se zamyslíte nad tím, kolik drátů, zámečků, kroužků a všelijakých dalších součástek se vám musí do pusy vejít. První dny po nasazení budete mít přesně takový pocit, tudíž podezření, že máte v puse zkrátka něco navíc, že se vám to tam prostě nemůže všechno vejít. Ale vejde. Lidská ústa dokáží být neuvěřitelně skladná, když se jim zachce.

Nedostatek místa v ústech pro zubaře není problém - PRAVDA ✔

Jak si ty zuby čistíš? To se pod ty drátky dostaneš?
Odpověď zní jednoduše: musím. Právě proto se můj arzenál zubních pomůcek rozrostl doslova do závratných výšin. Momentálně mám doma asi šest druhů kartáčků, k tomu všemožné ústní vody a již zmiňovaný vosk. Do toho se počítá jeden obyčejný a měkký kartáček, jednosvazkový kartáček, dva kartáčky mezizubní a elektrický. Zubař vám řekne, že s elektrickým kartáčkem máte být opatrní, což je nejspíš pravda, ale když se otrkáte, zjistíte, že s ním můžete zacházet úplně normálně. Co se týče vosku, v okamžicích největšího utrpení je to váš nejlepší a také jediný přítel. Ovšem patlat si ho na zuby přes den vřele nedoporučuji.

Když máte rovnátka, zuby nejdou vyčistit - FÁMA ✘


Ty si vážně čistíš zuby po každém jídle? A kolik času ti to zabere?
Podle příkazů, jež jako voják dostanete od zubaře, byste měli. Nějaký čas vám to možná vydrží, tak týden, maximálně dva. Nakonec se omezíte jen na velká a jakýmsi způsobem komplikovaná jídla. Postupem času totiž dospějete k názoru, že si zuby nečistíte kvůli tomu, že by vám to zubař nakázal, nebo proto, že by se vám jinak zkazily, ale jednoduše z toho důvodu, že chodit celý den mezi lidmi jako zubatý špíz (na jednom drátku máte nabodnutou svačinu, na dalším ranní přesnídávku, oběd a odpolední svačinku) se vám velmi rychle omrzí.
Vypláchnout si po jídle pusu a nebo kartáčkem vyšťourat nejotravnější vetřelce většinou nezabere víc než dvě minuty. Ranní čištění zubů se dá taktéž sfouknout v řádu několika minut. Večer je ale lepší vymezit si jich po celém dni minimálně deset, patnáct. Člověka trocha pečlivosti nezabije, no ne?

Po každém jídle je dobré si pusu alespoň vypláchnout vodou - PRAVDA ✔

Tohle nesmíš? A tohle, tohle a támhle to... taky ne?
Řekněme si to upřímně, kdybychom se chtěli přesně držet instrukcí, nesměli bychom toho spoustu - přes tvrdé ovoce, topinky až po žvýkačky. Avšak v nadcházejícím boji o zachování vlastní existence nakonec vždycky zvítězí hlad. Přece jen ale existuje pár výjimek, kterým byste se ze závažných důvodů skutečně vyhnout měli.
Topinky? Křupavá kůrka na chlebu nebo vypečené konce rohlíků? Ze začátku možná, ale postupem času to pro vás není žádný problém. Chipsy, popcorn? Beze všeho. Jablka? Proč ne. O všech těchto pochutinách se tvrdí, že by se k vašim ústům neměli ani přiblížit.
Teď už to ale začíná být horší. Mrkev? Jedině vařená, syrová jde špatně kousat i bez rovnátek. Pražené ořechy? To by nedopadlo dobře. Karamely? Žvýkačky? Nechtěla bych je z těch drátků tahat. Ovšem zdaleka největší zlo jsou exotická koření. Curry, kurkuma a další mají jednu poněkud znepokojivou vlastnost: barví gumičky. Opravdu neskutečně barví.


Nesmíte jíst žádné normální jídlo - FÁMA ✘

Proč jíš proboha tak strašně pomalu?
Brzy pochopíte, že snaha o důstojnou konzumaci jídla na veřejnosti je poněkud ztracená. Nicméně jíst turbo rychlostí jako doposud, to je ve většině případů také vyloučené, pokud tedy nechcete slintat a plivat do všech stran. S tím ovšem souvisí velká výhoda, kterou s sebou rovnátka přinášejí: naučíte se vychutnávat si jídlo, přestanete hltat. Proč? Protože jednoduše jinak jíst nemůžete.

Když jíte pomalu, často za to nesou zodpovědnost rovnátka - PRAVDA ✔

Co když něco z toho spolkneš?
Praktická otázka, která je nasnadě. Samozřejmě, že vám z rovnátek může něco upadnout, jsou to přece jen drátky a destičky. Zámeček si dokonce můžete urazit poměrně snadno, pokud budete konzumovat extrémně tvrdou stravu. Nicméně spolknout? Ba ne. Pokud se vážně stane, že vám zámeček upadne, zůstane viset na drátku, dokud ho někdo zase nepřilepí zpátky. A kdyby se vám podařilo urazit ještě něco jiného, museli byste buďto vy být neobyčejně zruční nebo váš zubař mimořádně neschopný.

Z rovnátek se může část odlomit - PRAVDA ✔


Vůbec ti není rozumět. To šišláš kvůli nim?
Prskáte, slintáte, plivete i šišláte. To je realita, se kterou se musíte naučit žít. Zpočátku to dá práci, každé slovo musíte pečlivě vyslovovat, až z toho budete unavení. Ale v konečné fázi to s sebou nese další obrovskou výhodu: vypilujete si výslovnost a máte výjimečnou příležitost zlepšit svou artikulaci. Což nejednomu člověku prospěje.

Lidé s rovnátky ze začátku šišlají - PRAVDA ✔

Stojí přece jen pár šupů!
Divili byste se, ale ne. V dnešní době existuje velké množství typů a druhů rovnátek, od těch základních až po keramické. Ovšem i ty nejobyčejnější vás v konečné fázi se všemi těmi drobnými poplatky, které si zubař během léčby účtuje, vyjdou na nějakých solidních dvacet tisíc. Keramické vás pak vyjdou řádově o pět stovek víc na jeden zámeček. Když si pak spočtete, kolik zámečků v puse máte, je to slušná podpásovka. A pojišťovna samozřejmě nic nehradí.
Otázkou ovšem zůstává, jestli se to vyplatí. Že se gumičky časem obarví, to je stručný fakt, u obyčejných rovnátek to není nic kouzelného, ale vesměs to nevadí, kdežto právě u těch keramických to může působit jednoduše... nehezky. Já sama mám základní fixní kovová rovnátka, a abych tak pravdu řekla, keramická bych nejspíš nechtěla - nehledě na to, že si je ani nemůžu dovolit.

Rovnátka jsou levná záležitost - FÁMA ✘

To už jdeš zase k zubaři?
Gumičky, nasazení, utahování, kontroly. Školní absence trpí a vy sami si hold musíte zvyknout na to, že u zubaře budete pomalu častěji než doma.

U zubaře jste jako doma - PRAVDA ✔


A jaké máte s rovnátky zkušenosti vy?

8 komentářů:

  1. Užitečný a skvěle napsaný článek :) Zkušenost s rovnátky mám, měla jsem je jako menší :) Největší fáma je ale asi tvrzení zubaře o tom, že to bude za rok. Nejdřív rok, pak dva, pak tři..:D No a ted, po 8 letech od toho, se mi zuby vrátily zase zpátky a vypadá to možná ještě hůře než předtím :) Toužím po pěkném úsměvu, ale mám obavy, že další rovnátkové dobrodružství bude zase zbytečné :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, to jsem jedině ráda :)
      U těch vyndavacích asi jo, ale tuším, že fixní rovnátka se většinou nenosí déle než dva roky. Já jsem na tom byla úplně stejně, jako malá jsem nosila rovnátka nevím kolik x let, a když mi je pak na pár let sebraly, všechno se okamžitě vrátilo zpátky do starých kolejí, ne-li horších. Ale když už je člověk starší a má fixní, měl by výsledek už zůstat - maximálně ho ze začátku dopilovat a udržovat opět vyndavacími rovnátky, alespoň tedy doufám :)

      Vymazat
  2. Užitečný a fajn článek :)
    Jako menší jsem rovnátka chtěla, ale nakonec jsem je nedostala. Jistě, mohla bych si je nechat dát, kvůli kosmetickým vadám (jeden zub nahoře mám trošku křivě (ten vedle toho velkýho předního :D )), ale podle mě to stojí strašně moc peněz (zbytečně, někdo by se nad tím měl zamyslet) a navíc to bolí. A já už v životě měl tolik bolesti, že si tuhle nechám klidně ujít :D
    Jinak když jsem byla na piercingu jazyku, tak jsem také mohla jen kaše a jogurty, ale ještě ke všemu bez laktózy, abych nepodporovala otok :D A šišlala jsem. Ráno a večer. :D Vtipná sem byl.

    Gabux

    OdpovědětVymazat
  3. U zubaře, nebo spíš v čekárně jsme jako doma, to moc dobře znám. Sama jsem rovnátka měla pár let, ať už těch napevno, nebo jen vydávajících. Samozřejmě jsem si po čase zvykla, ale jsem ráda, že už mám zuby rovné :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ty jo, já toho s rovnátky zažila.. :D To bude dlouhý :D
    Bylo mi kolem 8 let, když jsem dostala nasazovací. Nosila jsem je hoooooooodně dlouho. A pak mi je sebrali s tím, že počkají, co se bude dít, ale že s největší pravděpodobností dostanu fixní. No, většina lidí se mi divila, ale já se na ně těšila.
    Zhruba 9 měsíců před fixními rovnátky jsem ještě šla na operaci, kdy mi vyndavali horní "pětku" - rostla za zuby z patra. A rovnou přitom vzali všechny moudráky. Mám totiž úzký obličej a i malou pusu.
    A někdy v září 2012 mi nasadili fixní. A teda bolelo to jako čert. Jen já jsem to měla tak, že mi dali gumičky rovnou na horní i dolní patro a za dva dny jsem šla rovnou na rovnátka. Takže ukrutná bolest.
    Prošla jsem si toho hodně - změnil se mi trochu obličej, jak rozšířili/roztáhli čelist. Fakt jsem chodila téměř každý měsíc na výměnu gumiček. Pak mi nasadili gumičky tak, že jsem měla gumičkami spojenou horní a dolní čelist dohromady, což znamenalo ty gumičky před každým jídlem sundat a po jídle zase nandat.
    Sundali mi rovnátka v lednu 2015. Takže jsem je měla nějak 2 a půl roku.
    Doteď nosím rovnátka - takové "chrániče" - na noc. Jsou dělány podle odlitku mého chrupu, jak to sundali, tak dělali obtisk a za 3 hodiny jsem si pro ně šla. A k tomu mám na spodních předních 6 zubech (řezáky, špičáky) přilepený na pevno kovový drátek, aby se nerozjely zuby. A to mi řekli, že klidně můžu mít do konce života :D
    A teda rozhodně rovnátka nejsou nic levného :D a k těm žvýkačkám - ty jsem teda nakonec žvýkala a problém to nebyl :)

    OdpovědětVymazat
  5. Někdy v páté třídě jsem je trochu chtěla. Rychle jsem z toho vyrostla. Sice nemám úplně rovné zuby, ale zato mě nikdy nebolely (když nepočítám růst osmiček) a nikdy jsem se nebála zubaře. A na čištění mi stačí jeden kartáček a tři minuty. :D :)

    OdpovědětVymazat
  6. Nejdříve jsem měla gumičky, ale když jsem si na ně konečně zvykla, tak mi místo nich dali takovej aparát na roztažení horní čelisti, říkám tomu šišlátka, protože jsem nemohla vůbec mluvit, časem jsem si zvykla, ale na co jsem si vůbec nemohla zvyknout bylo to utrpení. Z polykání jsem měla otlačený jazyk, jídlo se mi tam zasekávalo, bolely mě zuby. Celé noci jsem trávila dolováním zbytků jídla, protože ani kartáčkem to nešlo ven, 2. den jsem u jídla kňučela, protože mě bolely zuby a do těch zákrutů se mi někdy zatrhával jazyk. Lidé, co s tím nemají zkušenosti, si můžou myslet, že přeháním, ale ne! Včera mi nasadili rovnátka, ale šišlátka mi nesundali, ale jsem ráda, že mluvím úplně normálně. Dneska můžu od rána jíst jenom ovocné pyré, protože mě bolí zuby a od zámečků mám odřenou vnitřní stranu rtu, ale dá se to zvládnout. Jenom doufám, že je nebudu mít dlouho, článek byl užitečný a soucítil se mnou. Přeji vám všem, abyste se rovnátek co nejdříve zbavili.

    OdpovědětVymazat
  7. Já měla asi s přestávkami 10 let nandávací rovnátka a jeden rok fixní. Kvůli špičatému, úzkému patru a protože jsem měla kolozuby. Jelikož jsem byla dítě a můj ortodontista byl hodný, dostala jsem za celkem pěknou cenu "neviditelná" fixní rovnátka. Vypadají fakt dobře a k žádnému zabarvení nedošlo. Kdybych mohla, vybrala bych si je zase. Nijak výraznou bolest jsem nepociťovala. K odření občas docházelo, nic hrozného. Ale je pravda, že mám práh bolesti někde jinde než většina lidí. S jídlem jsem měla trošku jinou metodu :D, řeknu to asi takhle, hodně jsem při rovnátkách zhubla. Co je ale to nejhorší z celého nošení rovnátek jsou ty časté návštěvy a po následném sundání mi na zubech zůstalo lepidlo a museli mi to brousit. Zubní sklovina už nikdy není taková jako bývala a na zubech více ulpívají nečistoty.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, nezapomeňte za sebou nechat stopu v podobě odkazu na blog a přidat se k mým pravidelným čtenářům, aby vám nic nového na blogu neuniklo. Hezký zbytek dne přeji! ♥

© Lory Humble 2015 | Všechna autorská práva vyhrazena. Používá technologii služby Blogger.