Dubnové aprílování

V dubnu jsem si ve škole připadala jako ve cvokhausu snad ještě víc než kdy jindy. Aby z toho taky jednomu nestrašilo ve věži, když musí v jednom kuse dávat pozor, jestli ho dělníci na lešení nesledují na dívčích záchodech, zda vám někdo nesrazí hlavu žebříkem nebo jestli se na vás rovnou nezřítí celý strop. A to nesmím zapomenout, že za takovýchto podmínek - vrtačky, zbíječky, prach a nedychatelno, protože pokud na vteřinu otevřete okna, okamžitě se do místnosti vženou další dusivá oblaka, což má mimo jiné za následky hromadné šíření odumírání mozků a dalších závažných studentských chorob, obzvláště pak v pozdních vyučovacích hodinách - výuka bez rušení pokračuje.
O tom jsem ale mluvit nechtěla. Téma škola, blázinec a další asociace tohoto prazvláštního institutu člověka totiž snadno a rychle omrzí. Pojďme se tedy bavit raději o něčem přívětivějším - třeba o netradičních akcích, které s tím souvisejí.



BLÁZINEC A CHAOS
Jako každý rok nastalo období bezvládí a chaosu (čtěte: přijímací zkoušky a maturity), takže jsme se dočkali několika zkrácených dní, dokonce i některý ten volný exemplář a taky pár akcí. Například jsme byli v kině na Loving Vincent, což je film naprosto jedinečný ve svém zpracování - je totiž celý seskládaný ze skutečných obrazů. Dlouhou dobu jsem váhala, zda má cenu psát recenzi nebo ne, ale co si budeme povídat, lenost jako obvykle zvítězila. Každopádně tenhle snímek rozhodně stojí za povšimnutí. Nejen kvůli zpracování, ale i možnosti poznat tohoto známého malíře z více úhlů pohledu.
Troufli jsme si i na německé divadlo MistrZpracování zajímavé, ale příběh takový... inu, zvláštní. Němčina mě poslední rok začala hodně bavit, ale v žádném případě nejsem na takové úrovni, abych rozuměla všemu. Naštěstí improvizace a domýšlení všechno jistí.
No a protože je jaro - pozdní jaro - nesmělo chybět ani poslední zvonění. Před prvním jsem se naštěstí schovala na dně bazénu, na druhém jsem obětovala pár korun a u třetího zase tvář. Opět jsem došla k závěru, že když se jí zachce, rtěnku dolů zkrátka nedostanete.
A co se vyloženě mimoškolních aktivit týče, vyrazili jsme okoštovat novou - doslova plovoucí - kavárnocukrárnu. Horké maliny se šlehačkou na pohupujícím se hausbótu byly vážně zajímavý zážitek. Koncem měsíce jsme pak svou návštěvou obšťastnili čajovnu, dali si černý čínský čaj a já ochutnala zmrzchu - údajně vycházející z tradičního japonského pokrmu. No - nezkus to!

Z TŘÍDNÍ KRONIKY
Kdo se pokusí namítnout něco proti tomu, že v dubnu se mi tu sešlo hlášek jako smetí, toho přetáhnu násadou od koštěte. Čarodějnického koštěte (přičemž čarodějnice mi letos doslova protekly mezi prsty, jen tak mimochodem)! Uvažovala jsem nad tím, že je vydám jako samostatný článek, ale po dohodě s mou asi nejvěrnější čtenářkou deníkovských zápisků jsem se rozhodla přece jen je přidat sem. Tak ať to stojí za to.

Prazvláštní matematické diskuze:"Vyplav a řekni řešení!"
"To by se utopil."
- "Paní učitelko, není toho na vás moc?"
- "Moje stará (kalkulačka) je stará přes dvacet let."
- "Proč má matematickou fakultu? Protože to je levnější než stavět blázinec."
- "Má někdo nějakou vážnou chorobu?"
"Já jsem debil, to se taky počítá?"
- "Víte, o co jde? Já totiž ne."
- "Mohli byste být trochu míň intelektuální?"
- "Já nevim, co jste dělala včera v noci."
"Šla jsem s kyselou okurkou kanálem!"
"Třeba jste šla ze sámošky a spadla s tou okurkou do kanálu."
- "Cítím radost, protože si říkám, že za dva roky už tu nebudete."
"No jen aby."
- "Nelíbí se vám můj graf?"
"Nelíbí. Více méně jsi minula úplně všechno."
- "Dobrý den."
Neslyší.
"Dobrý den! Oni mě sem poslali, že jste nám nedala ty bonbony, co jste slíbila."
"Příští týden."
"To jste říkala už minulej tejden."

Ani při němčině není nuda: "A říká si: Oni se to budou učit a já ne."

"No to teda ne."
- "Já jí to neřeknu."
"Hlavně jí to neříkejte dneska!"
- "To jsem ti škrtla, protože jsi to to... potento."
Když se zkřivila futra od dveří a nikdo se nemohl dostat do třídy ani ven"No tak to je konec."
"Oni to kluci vykopnou!"
"Mám zavolat hasiče nebo požárníky nebo co?"
"Já asi omdlim." - "Tady máte okno, můžete ven."
"Tohleto je nácvik na teroristickej útok!"
"Já jdu dneska už domů, už neučim."
Nutno podotknout, že dveře se školníkovi podařilo vypáčit až asi po čtvrt hodině s poznámkou, že jsou skutečně křivá futra. Což znamená? Že se nám celá budova co nevidět zřítí na hlavu!
- "To je němčina - to není čínština."
- "Víte, že se nesmí podněcovat násilí."
"Ale jo."



Biologické skandály pokračují: "To jsou chobotule a chlupule."

- "Když nebudem mít stejný rodiče. No, když táta je někdo jinej než máma."
- "Dostala bičíkem?"
"Bičíkem dostávám já, samozřejmě."
- "Brouky bysme mohli probírat ještě dva roky. Ale zkusíme to do konce hodiny."
- "V pořádku... jen si je tady... vojeď."
- "Já vám nejdřív řeknu, jakej jsem debil..." (Jedl vysypaný popcorn i s křídami.)

"Dobrý den, omlouvám se. Já jsem byl na obědě."


Při češtině: "To není disciplína - skákání z mostu."


Chemie válí: "A uhlík je čtyřvazný a já se jdu podívat z okna a já mám hlad..."

- "Omítka nepraská. Pak na nic nečekejte a utíkejte!"

Do jednoho z formulářů se spolužák podepsal jako Valentýna Polívková.

- "Ona tu není."
"Tak ji tam podepiš. No, to se asi nedělá."
- "Dostal infarkt, když zjistil, že někoho vyhodili z okna."

"Proč se topí na jaře a netopí se v zimě?"


"Mně to prostě nejde."

"Píšeš si špatný taháky."

Objevy při občanské nauce: "Vy se scházíte jak poslanecká sněmovna."

- "Já se lek, že chcete odejít a dveře jsou támhle."

Zapeklité angličtinářské dotazy: "Jak bys to přeložila?"

"Ono se to většinou nepřekládá."
- "To je od primy?"
"Ne, asi od třetí třídy."
- "To neni jedno. Jedno je možná tak kolečko v trakaři."

Na výtvarné výchově se dozvíte hodně věcí: "Ty primány máte šikanovat míň - stejně se vždycky ňákej na záchodě pobleje."

Akční malba: "Už jsme tu měli pochroumané zápěstí. Ta tabule neuhne..."
- "To jsou Somálci na výletě."

"Já skočím zpátky do tý Bosny."


"No jo, ale ty máš boty na podstavci!"


(odstavcování z nějakého důvodu blbne, tak si procvičte mozkové závity)


DOMÁCÍ ZÁLETY
Když jsem si teď v poznámkách přečetla, že byly Velikonoce, zjistila jsem, že už mi to přijde opravdu strašně dávno. Volno uteklo jako voda a svátky zrovna tak. Z těch letošních mi ale utkvělo v paměti několik zajímavých detailů: ne úplně podařená vajíčka, čínské družice padající z kosmu a létající talíře (rada do života: nenechávejte si porcelánový talíř na sporáku).

Velikonoční hody - ještě před létajícími talíři.

Začátkem měsíce se ze mě stal ptačí velvyslanec a vyrazila jsem na papouščí burzu. Tolik papoušků a zrní pohromadě svět neviděl. Zároveň jsem si začala o poznání víc vážit Sparrowovy ukázněnosti - alespoň do té doby, než na něj vleze puberta.
Vzhledem k tomu, že se počasí konečně umoudřilo a venku to vypadá spíš jako v létě než na jaře, začali jsme častěji jezdit na chatu a vyrazili i na pár výletů, například na - údajně krátký a nenáročný, pouhých 22 kilometrů dlouhý - kolařský zájezd kolem rybníků.
A ještě událost z trochu jiného soudku. Byla jsem přinucena účastnit se oslavy osmdesátin a setkat se tak tváří v tvář s částmi své rodiny, které vůbec neznám. A opět jsem si potvrdila, že příště nesmím nic jíst - poněvadž mi bylo zase špatně.


VELKÉ ZMĚNY
Jak jste si už mohli všimnout, na blogu se udály velké změny. Chtěla jsem se konečně vyprostit z přihrádky amatérského blogu a vypadat zase o trošku profesionálněji a po sáhodlouhém přemlouvání jsem se pustila do předělávání šablony. Když už nic, alespoň mi po roce konečně funguje rozklikávací menu. Jupí!
Co se týče mé mimostudentské aktivity, v dubnu byla poměrně bohatá. Ze seriálů mám stále rozpracované Amerrican Horror Story a konečně začala vycházet druhá série The Handmaid's Tale, na kterou jsem se neskutečně těšila.
I filmů jsem stihla požehnaně. Nim's Island (vtipná rodinná komedie, co člověka zahřeje u srdíčka, vřele doporučuju), Captain America: Winter Soldier (nic moc, asi jako ostatní překombinované marvelovky), Me Before You (tohle byla ovšem nádhera - už dlouho mě žádný film takhle nerozplakal), americké zpracování Death Note (teď zpětně se divím, že jsem se do toho vůbec pouštěla - že příběh bude jen inspirovaný, s tím se dalo počítat, ale proboha, jak někdo mohl udělat z L černocha!?), starý dobrý Robin Hood (jo Costner, to byl Robin Hood) a Justice League (přílišná očekávání předchází dlouhému pádu a velkému zklamání).

I přes ty mříže v záběru jsem si nemohla pomoct. Zachycení tohohle pohledu je prostě kouzelné.

Dočetla jsem Vichr smrti od Stevena Eriksona (bohové, tenhle spisovatel není člověk - nechápu, jak něco tak geniálního mohl vymyslet), ale jinak pro mě byl duben především ve znamení klasické literatury. Nesměl chybět Gogol a konkrétněji pak jeho Hráči (Ženitba a Revizor byli sice o něco lepší, ale i tak se mi to líbilo), Stroj času a Ostrov dr. Moreaua od H. G. Wellse (pohodové čtení, na tehdejší dobu opravdu znamenité), Kleštěnec z pralesa od Pierre Henri Camiho (jak jsem říkala kamarádce, která mi tohle dílo doporučila: je to tak blbý, až je to vtipný) a učinila jsem i nový objev v podání H. P. Lovecrafta, do jehož tvorby jsem se díky sbírkám Šepot ve tmě a Volání Cthulhu zamilovala.
Co se psaní týče, zkouším metodu: experiment - omyl. Konkrétněji jsem se pak pustila do psaní v angličtině (z čehož nakonec nic moc nebylo, ale zkušenost dobrá) a snad právě díky Lovecraftovi jsem se začala víc věnovat hororu.

NOVINKY
Tenhle měsíc toho zas tak moc nebylo - ale zase to stálo za to. Kupříkladu se mi konečně splnilo něco jako sen a pořídila jsem si fanouškovský předmět z Malazské Knihy padlých. Totiž pořídila - vytvořila. Ale tím hodnotnější to pro mě je. Ta krev, pot a slzy se rozhodně vyplatily.


A samozřejmě nesmí chybět něco na sebe + náhled do mé vždy dokonale uklizené studentské nory.



VE SLUCHÁTKÁCH
Z nějakého důvodu se pro mě duben stal převážně měsícem epic music - a v tomhle směru jsem narazila i na pár zajímavých objevů. Co se novinek týče, určitě musím zmínit projekt LEDGER od Jen Ledger ze Skillet, o němž jste si už koneckonců mohli přečíst v recenzi.


LEDGER ft. JOHN COOPER - Warrior
OMNIMAR - Reason
HOLLYWOOD UNDEAD - Bang Bang
BRIDGE TO GRACE - City Of Angels
ARROWS TO ATHENS - City Of Angels
NIGHTWISH - Élan

J2 - Rise Up
UNSECRET ft. FLEURIE - Be A Witness
TOMMEE PROFITT ft. LIV ASH - I Know Your Secrets
ATMOSPHERE ft. LOUISE DOWD - The One Exception
IVAN TORRENT - Human Legacy
DOMINIK A. HECKER - Dust

KARLIENE - Anne Bonny
MOLLY SANDÉN - Freak
G-EAZY ft. HALSEY - Him & I
STELLA AND THE STORM - Nothing Personal
TAYLOR GREY - Poison
ERIC SAADE - Girl from Sweden


Co vy a duben?
Povedl se vám nějaký apríl? - Protože mně ne.

8 komentářů:

  1. No, zase nálož informací :-D Aspoň se nenudíš a spoustu toho stihneš. A design je moc pěkný :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jé na mě kouká úplně jiný blog :) Moc pěkný nový design :) Na papouščí burzu bych taky ráda vyrazila, vždycky jsem si chtěla jednou pořídit papouška :) Vlastně jsme si jednou chtěla pořídit snad všechny zvířata na světě, ale to je jedno :D A ta ruční výroba fan předmětu k Malazské knize padlých se vážně povedla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, taky jsem se s ním piplala pěkně dlouho :)
      Tomu naprosto rozumím. Jako malá jsem si ale prosadila jen rybičky, takže jsem hrozně šťastná, že se to po letech konečně změnilo :) A ještě jednou díky :)

      Vymazat
  3. Tie hlášky sú perfektné - všetky!!! To "poslední zvonění" som na škole neznášala...ale horšie to bolo v meste, lebo tam bolo toľko otravných maturantov, no hrôza...a potom sme boli jedného dňa medzi nimi aj my a otravovali ostatných tiež :D
    Nový vzhľad blogu je nádherný!!! Milujem tieto jednoduché šablóny, pôsobia príjemne a človek z nich má dobrý pocit - krása♥♥♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se u jejich sepisování vždycky bavím :D
      U nás je to kupodivu ve městě v pohodě - alespoň, když jsem tam já - ale ve škole... no hrůza. Naštěstí se to letos pod různými pohrůžkami od ředitele o dost zlepšilo, ale dřív to byl doslova boj o přežití.
      Díky moc, taky jsem s ní nakonec vesměs spokojená :)

      Vymazat
  4. Líbí se mi dlouhé seznamy hlášek a písniček. A vzhled blogu ještě jednou chválím, líbí se mi hlavně, jak to tu prokouklo! :)
    Duben byl méně hektický než předchozí měsíce, ale taky to byl občas blázinec. A Velikonoce... ty byly tak dávno! A už je zase pátého května, hrozný. Tak rychle to utíká, až se mi motá hlava. :D :)

    Měj se pěkně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc :)
      Já mám pocit, že blázinec je to pořád - ale aspoň se člověk nenudí. Naprostý souhlas, chtělo by to obraceč času :)

      Vymazat

Děkuji za komentář, nezapomeňte za sebou nechat stopu v podobě odkazu na blog a přidat se k mým pravidelným čtenářům, aby vám nic nového na blogu neuniklo. Hezký zbytek dne přeji! ♥

© Lory Humble 2015 | Všechna autorská práva vyhrazena. Používá technologii služby Blogger.